Jak vznikla Bejblova octárna?
V roce 2019 jsme s láskou k fermentaci oživili historické vršovické sklepení z roku 1904. Toto místo, které od dvacátých let 20. století sloužilo pro zrání šumivého vína a po druhé světové válce postupně upadalo, jsme se rozhodli znovu naplnit životem.
Naše octárna, která nese jméno našich předků, spojuje tradiční pěstování moruší s naší vášní pro výrobu octů. V sudech z moruší a dubu zde nyní zrají octy vyráběné podle tradiční orleánské metody. Bejblova octárna je pro nás závazkem k poctivosti, řemeslné důslednosti a kvalitě.
Vršovické moruše
V 70. letech 18. století se pražské Vršovice staly svědky významného rozmachu hedvábnictví. Enrico Rangheri zde vybudoval obrovskou továrnu, dnes známou jako zámeček Rangherka, a místo tradiční viniční usedlosti Špendlíkářky vysadil rozsáhlý morušový sad s více než dvěma sty stromy. Po Rangheriho smrti však pozemky převzala obec a po roce 1882 byl zpustlý sad vykácen.
My tak ve Vršovicích obnovujeme tradici moruší alespoň prostřednictvím výroby našich octů.
Výroba Bejblových octů
Žádná várka octa u nás není stejná. Mění se jen druhy ovoce, odrůdy, délka kvašení i teplota ve sklepě.
Stejná je ale vždy kvalita.
Octy děláme poctivě, z českého ovoce a bez urychlujících zásahů do přírodních procesů.
- Martin Zelený, zakladatel Bejblovy octárny
